|
|
Pokročilé dolování v datech v kardiologii
Mézl, Martin ; Provazník, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na využití data miningových metod v lékařství, konkrétně na databázi kardiologických pacientů. Cílem této práce je provést analýzu dat a zaměřit se na hledání neobvyklých závislostí mezi jednotlivými atributy souboru. Součástí práce je přehled dostupných metod, které se využívají v lékařství. Z těchto metod jsou pro další práci vybrány metody rozhodovacích strom, naivního bayesovského klasifikátoru, umělých neuronových sítí a asociačních pravidel. Pro samotné hledání závislostí byly použity metody naivního bayesovského klasifikátoru a asociačních pravidel. Výstupem této práce je komplexní systém pro dobývání znalostí z databází na libovolném datovém souboru. Práce vznikla ve spolupráci s Interní kardiologickou klinikou Fakultní nemocnice Brno Bohunice. Všechny popsané aplikace byly vytvořeny v programovém prostředí Matlab 7.0.1.
|
|
|
Synchronizace elektroporačních pulzů se srdečním rytmem
Nohel, Michal ; Mézl, Martin (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá principem buněčné elektroporace a jejími druhy. Dále popisuje termální a netermální ablační techniky se zaměřením na ireverzibilní elektroporaci. Její součástí je přehled oblastí, ve kterých se využívá synchronizace lékařských úkonů s EKG signálem, přehled technik a měření elektrokardiografického signálu. Dále je diskutována citlivost lidského těla na elektroporační pulzy. Při elektroporaci jsou do pacienta aplikovány krátké vysokonapěťové pulzy. Pokud by byly tyto pulzy aplikovány do vulnerabilní fáze srdečního rytmu, mohla by vzniknout fibrilace komor. Z důvodu bezpečnosti při klinickém využití je proto nezbytná synchronizace aplikace pulzů se srdeční aktivitou pacienta. Součástí praktické části je vytvoření programu v LabVIEW právě pro tento typ synchronizace. Vytvořený program byl testován a dosažené výsledky byly vyhodnoceny z hlediska možnosti praktického použití.
|
|
|
Znalosti praktických a všeobecných sester při pořizování EKG záznamu
Duda, Jiří ; Matulová, Jana (vedoucí práce) ; Menšíková, Monika (oponent)
Autor: Jiří Duda Instituce: Ústav nelékařských studií LF UK v Hradci Králové Název práce: Znalosti praktických a všeobecných sester v oblasti pořizování EKG záznamu Vedoucí práce: Mgr. Jana Matulová Počet stran: 94 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2022 Klíčová slova: EKG, fyziologie srdce, praktické a všeobecné sestry, znalosti sester, kardiologie Bakalářská práce pojednává o problematice správného pořizování EKG záznamu praktickými a všeobecnými sestrami v prostředí kardiologické kliniky. Teoretická část práce se zabývá anatomickým popisem srdce, srozumitelným popisem vzniku vzruchu v srdci a jeho šíření prostřednictvím převodního systému srdečního. Dále se tato část věnuje všem typům záznamů EKG, správné technice monitorování EKG, popisu a rozlišení jednotlivých svodů, fyziologické EKG křivce a jejímu základnímu popisu a patologické EKG křivce s nejčastějšími poruchami srdečního rytmu. V empirické části jsou zkoumány znalosti praktických a všeobecných sester v oblasti pořizování EKG záznamu pomocí nestandardizovaného dotazníkového šetření.
|
|
|
Automatické externí defibrilátory v teorii a praxi
Burianová, Lucie ; Sojková, Monika (vedoucí práce) ; Heczková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou a významem umisťování automatických externích defibrilátorů u složek integrovaného záchranného systému. V teoretické části popisuji základní anatomii a fyziologii srdce a také patofyziologii vybraných srdečních arytmií. Největší část je věnována samotným automatickým externím defibrilátorům. V několika kapitolách objasňuji filozofii defibrilátorů, popis přístroje, indikace a kontraindikace použití, správné užití defibrilátorů a výhody a nevýhody jejich použití v laické neodkladné resuscitaci. V práci uvádím historii defibrilace a automatických externích defibrilátorů a také zmiňuji studie, které byly na toto téma provedeny. V praktické části byla použita kvantitativní metoda výzkumného šetření formou anonymních dotazníků. Šetření bylo provedeno u složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Jazyk lékařských zpráv a jeho informačně lexikální analýza
Přečková, Petra ; Zvárová, Jana (vedoucí práce) ; Hanzlíček, Petr (oponent) ; Skalská, Hana (oponent)
Cílem disertační práce byla informačně lexikální analýza českých lékařských zpráv a využitelnost mezinárodních klasifikačních systému v českém zdravotnickém prostředí. Analýza lékařských zpráv byla založena na atributech Minimálního datového modelu pro kardiologii (MDMK). Byly použity lékařské zprávy psané volným textem a strukturované lékařské zprávy uložené v softwarové aplikaci ADAMEK. Pro práci byly využity zejména klasifikační systémy SNOMED CT a MKN-10. Bylo porovnáno, jak dobře jsou atributy MDMK zaznamenány v textových lékařských zprávách a v lékařských zprávách zaznamenávaných strukturovaně pomocí softwarové aplikace ADAMEK. Byla provedena jazyková analýza českých textových lékařských zpráv. Byla navržena nová aplikace metod pro měření diverzity lékařských zpráv psaných v jakémkoli jazyce. Tato nová aplikace je založena na obecných konceptech diverzit a byla odvozena z f-diverzity, relativní f-diverzity, vlastní f-diverzity a marginální f- diverzity. Závěrem práce je zjištění, že zapisování lékařských zpráv formou volného textu je velice nesourodé a není standardizováno. Použití standardizované terminologie by přineslo výhody lékařům, pacientům, administrátorům, softwarovým vývojářů a plátcům a pomohlo by poskytovatelům zdravotnické péče tím, že by poskytovalo kompletní a snadno dostupné...
|
|
|
Synchronizace elektroporačních pulzů se srdečním rytmem
Nohel, Michal ; Mézl, Martin (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá principem buněčné elektroporace a jejími druhy. Dále popisuje termální a netermální ablační techniky se zaměřením na ireverzibilní elektroporaci. Její součástí je přehled oblastí, ve kterých se využívá synchronizace lékařských úkonů s EKG signálem, přehled technik a měření elektrokardiografického signálu. Dále je diskutována citlivost lidského těla na elektroporační pulzy. Při elektroporaci jsou do pacienta aplikovány krátké vysokonapěťové pulzy. Pokud by byly tyto pulzy aplikovány do vulnerabilní fáze srdečního rytmu, mohla by vzniknout fibrilace komor. Z důvodu bezpečnosti při klinickém využití je proto nezbytná synchronizace aplikace pulzů se srdeční aktivitou pacienta. Součástí praktické části je vytvoření programu v LabVIEW právě pro tento typ synchronizace. Vytvořený program byl testován a dosažené výsledky byly vyhodnoceny z hlediska možnosti praktického použití.
|
|
|
Vyšetřovací metody u onemocnění kardiovaskulárního systému z pohledu sestry
PROCHÁZKOVÁ, Anna
Teoretická východiska: Bakalářská práce stručně popisuje současný stav kardiologie a vyšetřovací metody prováděné v tomto oboru. K diagnostice onemocnění srdce se používá mnoho vyšetřovacích metod. Jako je anamnéza a fyzikální vyšetření. Kam řadíme pohled, pohmat, poklep a poslech. Dále vyšetřovací metody dělíme na invazivní a neinvazivní. Invazivní vyšetřovací metody jsou měření centrálního krevního tlaku, katetrizace, koronarografie, angiografie a elektrofyziologické vyšetření. A mezi neinvazivní vyšetřovací metody patří monitorování krevního tlaku, EKG, echokardiografie, test na nakloněné rovině, zátěžové vyšetření a rentgenové vyšetření. Cíle práce: V empirické části této práce jsou provedeny rozhovory se sestrami, které pracují na kardiologickém oddělení ve vybraných jihočeských nemocnicích. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké používají sestry postupy při EKG vyšetření a komplikace, které sestry znají v souvislosti s prováděním koronarografického vyšetření. Metodika: Ve výzkumném šetření byla zjišťována specifika ošetřovatelské péče při koronarografickém vyšetření a postupy, které sestry provádějí při EKG vyšetření. Výzkum byl prováděn formou kvalitativní na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami. Rozhovor obsahoval dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na koronarografické a EKG vyšetření. Rozhovory se svolením sester byly nahrávány na elektronický záznamník. Během rozhovorů jsem si zaznamenávala poznámky na papír. Všechny rozhovory byly posléze převedeny do programu Microsoft Office Word. Před zahájením vedení rozhovorů, jsme písemnou formou požádali hlavní sestry vybraných jihočeských nemocni o schválení. Rozhovory byly vedeny tak, že sestry odpovídaly na dvacet dva předem připravených otázek. Otázky byly rozděleny do tří kategorií. Identifikační část, část týkající se koronarografického vyšetření a část zaměřená na vyšetření EKG. Výsledky: Z rozhovoru vyplývá, že sestry kardiologického oddělení znají základní komplikace, které mohou nastat v souvislosti s koronarografickým vyšetřením. Nejčastější komplikací, se kterou se sestry setkaly, je bolest, hematom a krvácení. S méně častými komplikacemi se sestry příliš nesetkávají, i když tyto komplikace znají. Vědí, co vše se musí sledovat, aby ke komplikacím nedocházelo. Sestry si uvědomují, že správnou přípravou pacienta na vyšetření a sledováním stavu nemocného po vyšetření, mohou komplikacím předcházet. Upozorňují pacienty, aby končetinu, na které byl provedený zákrok, šetřily. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry vyšetření EKG dobře znají a provádějí ho několikrát denně. Sestry si k vyšetření připravují EKG přístroj, vodu nebo gel, ubrousky, desinfekci na přístroj a rukavice. Některé sestry k pomůckám přiřazují i jednorázovou žiletku. Závěr: Tato práce by měla více rozšířit pohled o problematice vyšetřovacích metod kardiovaskulárního systému. Usiluje také o to, aby se vyšetřovací metody dostaly více do podvědomí všeobecných sester mimo oddělení kardiologie. V oboru kardiologie dochází ke stálému zlepšování kvality vyšetřovacích metod a prognóza pacientů se stále zlepšuje. Doufáme, že práce přinese kvalitní a ucelený souhrn o vyšetřovacích metodách v kardiologii a stane se studijní pomůckou pro někoho dalšího.
|
|
|
Biventricular pacing optimization by means of the dyssynchrony parameter
Jurák, Pavel ; Leinveber, P. ; Halámek, Josef ; Plešinger, Filip ; Postránecká, T. ; Lipoldová, J. ; Novák, M.
To improve Cardiac Resynchronization Therapy (CRT), different interventricular delay (VVD) settings can be used. However, relatively small VVD induced hemodynamic changes cannot be measured by standard echocardiographic methods. The QRS complex duration (QRSd) is mostly the main criterion. Here we introduce a new dyssynchrony parameter (DYS) that is able to more accurately detect improved electrical synchrony. Methods: 12-lead 5 kHz ECG during 3-10 minute rest period was measured in 46 patients with CRT OFF and CRT ON with VVD 0 ms (CRT0) and -20 ms (CRT20). We detected QRSd and the dyssynchrony parameter DYS as the time difference between 500-1000 Hz averaged envelopes positions in the V1 and V6 leads in the QRS complex region. Results: 32 of 46 patients had a positive CRT response manifested by QRSd shortening and a DYS decrease. 28 of 32 patients had a positive LV pre-excitation effect: additional QRSd shortening of 4.7+/-.9 ms and a DYS decrease of 12.6+/-7.5 ms. The correlation coefficient of QRSd and DYS changes (CRT 0 vs CRT 20) was 0.23 and indicates information diversity. The DYS parameter differs from QRSd and provides a significantly higher response to VVdelay changes (p <; 0.001).
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po operaci chlopenních vad
Beranová, Veronika ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacienta po operaci chlopenních vad. Záměrem závěrečné práce bylo zjistit zásady specializované ošetřovatelské péče o pacienta po operaci chlopenních vad, analyzovat stav psaných standardů při poskytování péče o pacienta po operaci chlopenních vad či stavy ošetřovatelských protokolů při specializované ošetřovatelské péči. Záměrem kvalitativního - pozorovacího průzkumu při poskytování specializované ošetřovatelské péče bylo nalezení odpovědi na otázku, zda se v pražských kardiochirurgických centrech výrazně liší specifika ošetřovatelské péče. V teoretické části jsou uvedeny kapitoly charakterizující kardiochirurgická centra, historii chirurgického řešení srdečních chlopní, nejčastější chlopenní vady srdce v dospělosti. Podrobně se v teoretické části věnuji ošetřovatelské péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu, kde nelze opomenout monitoraci fyziologických funkcí, umělou plicní ventilaci, bezprostřední polohu po elektivním kardiochirurgickém výkonu. Dále se věnuji mobilizaci nemocného, dechové rehabilitaci, farmakoterapii, péči o chirurgickou ránu, komunikaci, výživě, bolesti, psychoterapii a možným komplikacím. Také nesmím opomenout kapitolu zahraničních studií, které se věnují problematice pooperačních komplikací a rizikovým faktorům. Empirická...
|
|
| |
host ::
RSS.